top of page

Rozhovor: ESTATE

Architektka Andrea Jašková ráda pracuje se zelení. Ať už ji umísťuje na střechy, terasy, fasády, nebo do veřejného prostoru. „Aktuálně projektujeme bytový dům, kde jsou předsazené fasády pokryté nerezovou sítí, která je porostlá zelení. V zimě listy opadají a budova může využívat solární zisky, v létě v ní zeleň naopak pomáhá udržovat lepší klima,“ říká zakladatelka architektonického studia JA / architekti.


Autor: DENISA HOLAJOVÁ




V Ostravě jste navrhli bytový komplex, který se vymyká klasickým developerským projektům. V čem je atypický?

Ústředním motivem projektu Ostravské zahrady je kruhový objekt, který tvoří soustava bytových domů propojených do jednoho celku. Kruhová hmota graduje od západu směrem na východ, a reaguje tak na svažitost pozemku, ale i výhledy na panorama města. Byty jsou koncipovány tak, že dispozice prochází skrz kruhový půdorys, tedy mají výhledy vně i dovnitř atria. Protože je objekt kruhový, bylo poměrně složité vyřešit proslunění a denní osvětlení místností. Některé byty jsou vůči sluníčku orientovány ideálně, tedy na východ a na západ, ale jiné mají orientaci sever – jih. Nemohli jsme tedy použít klasický chodbový systém, kdy máte centrální chodbu a podél byty, nastal by tak problém s osluněním severně orientovaných bytů.


Jak jste to vyřešili?

Objekt tvoří dvanáct samostatných segmentů, které jsou propojeny do jednoho celku, z nichž každý má vlastní schodišťové a výtahové jádro. Z komunikačního jádra se vstupuje do tří nebo čtyř bytů, které mají okna vždy vně i do vnitrobloku. Obyvatelé každého bytu tak mohou těžit z pohledu do zeleného atria, kde bude park s vodními prvky.


Není to příliš drahé řešení – dvanáct schodišť a dvanáct výtahů?

Abychom vyloučili pochybnosti, propočítali jsme obě varianty a zjistili, že jsme díky centrální dispozici ušetřili mnoho metrů čtverečních chodeb, které jsou u klasického uspořádání bytových domů. A tak se ukázalo, že toto řešení je naopak efektivnější.


Jaké jsou další benefity?


Všechny byty jsou hodně prosklené, protože světlost, prostornost a vzdušnost je pro nás důležitým aspektem pro kvalitní bydlení. Pracovali jsme také s chytrým stíněním. Nebývá takový problém domy vytopit, ale spíše prostory ochladit, třeba v případě atikových bytů či místností na jižních prosklených fasádách. Pracujeme tedy s vnějšími posuvnými okenicemi, předokenními žaluziemi, ale snažíme se efektivně stínit samotnou konstrukcí domu. Využíváme přesahy balkonů či střech ke stínění bytů pod nimi. Kruhový komplex ve druhém podlaží spojuje most, kde bude kavárna a restaurace a pod ním průchod do vnitřního parku na náměstíčko. Z kavárny lze vystoupit na střešní terasu a pozorovat západ slunce nad městem. Střešní byty, které jsou orientovány na město, jsou dispozičně velkorysé, mají soukromé střešní zahrady a terasy s vířivkami, některé i s bazény. V celém komplexu pracujeme masivně se zelení, a tedy každý byt zde má svůj kousek zahrady.



Architekturu prostorů se zelení zpracováváte sami?

Zahradu jsme navrhovali ve spolupráci s Ferdinandem Lefflerem a Atelierem Flera. Hodně jsme se soustředili nejen na zeleň, ale i na celkovou podobu veřejného prostoru. Střechy jsme koncipovali jako intenzivní zahrady s obytnými terasami. Nejsou to jen pasivní extenzivní zelené střechy s půdopokryvnými rostlinami, ale mocnější substráty, které umožní pěstovat trvalkové záhony, okrasné traviny, vybrané keře i stromy. Cílem je žít v opravdové zahradě. Tam, kde to možné není, jsme alespoň pracovali s velkými květináči se stromy a záhony. I ta nejmenší terasa má vždy nějakou formu zeleně.


Může zeleň pomoci vylepšit také energetickou bilanci domu?

Vždy se snažíme cílit na maximální snížení energetické náročnosti objektů. U většiny projektů pracujeme již s intenzivními zelenými střechami, někdy i s celozelenými fasádami. Povolujeme nyní například bytový dům, kde jsou předsazené terasy s pásovými květníky pro intenzivní zeleň a fasády jsou zde pokryté nerezovou sítí, která principiálně vypadá jako punčocha s velkými oky pro průhledy, sloužící jako treláž. Ovíjivou zeleň zde využíváme k přistínění a ochlazení teras a vnitřních prostor a celkovému zlepšení mikroklimatu. Výhodou je, že tato zeleň v zimě opadá, a můžeme tak využívat solární zisky rovněž i díky masivnímu prosklení fasád. Částečně počítáme s opadavou fasádou jako stínicím prvkem také v průkazu energetické náročnosti.


Instalujete na střechy solární panely?

Ve většině případů už je to dnes nutnost, pokud chceme splnit průkaz energetické náročnosti nebo cílíme na dotace, ale stále častěji je to i požadavek investorů. S fotovoltaikou však může být někdy problém, například v bytových komplexech, kde je relativně malá plocha střechy k celkovému objemu budovy. Fotovoltaika se také nedá použít v případech, kde je zastíněna okolní zástavbou či zelení. Naopak u rodinných domů je to s fotovoltaikou obvykle jednodušší, protože tam bývá relativně velká plocha střech vůči objemu budovy. Přibývají otázky investorů na ekonomičnost stavby. Už ve fázi architektonické studie zpracováváme předběžný PENB a modelujeme náklady různých variant od základního standardu opatření až po ten nejvyšší nebo počítáme celkové roční náklady na spotřebu energií.


Jak náročné je hledání kompromisu mezi estetickým hlediskem, kterého byste jako architektka ráda dosáhla, a užitnou hodnotou domu?


Věřím, že se obojí nemusí vylučovat. Úkolem architektury je vytvořit účelné a funkční prostředí, naplnit požadavky a představy klienta, splnit legislativu a limity území a dát mu estetickou formu. Zároveň je žádoucí takzvaně nasazovat laťku. Architektura byla vždy hnacím motorem stavebnictví. Tím, že neustále pokouší hranice možného, motivuje výrobce vytvářet stále dokonalejší produkt. To se týká parametrů a škály materiálů a technologií. Architektura by neměla jen slepě kopírovat to, co už je na trhu, vždy by měla jít o krok dál a iniciovat nové možnosti. Je to komplexní disciplína, která často zabíhá do nejrůznějších oborů. Spíše než kompromisy pak hledáme řešení, které je přínosné pro všechny strany.


Realita ovšem bývá taková, že rozhoduje rozpočet. Snaží se developeři v dnešní době ořezávat náklady?


Developeři kladli vždy na ekonomičnost projektů velký důraz, stále častěji se setkáváme s tím, že si uvědomují, komu byty chtějí prodávat. Investice do pořízení vlastního bydlení jsou čím dál větší. Lidé proto stále více přemýšlejí, do čeho vloží peníze, tedy nad kvalitou prostředí, energetickou náročností a životností. Trendem je vytvářet v domech společné komunitní prostory a důsledně oddělovat soukromé prostory. Pokud má byt terasu či lodžii, umísťujeme je na protilehlých stranách. Nejsou už to typické zavěšené balkony, ale klademe důraz na soukromí a pocit bezpečí. Dalším důležitým kritériem je nízká spotřeba energií, zvlášť nyní v souvislosti s nárůstem jejich cen. Hodně se pracuje se zelení, k čemuž nás nutí také legislativa, což je jedině dobře. Vymýšlíme stále nové možnosti, jak přidat zeleň do objektů, zadržet vodu v krajině a vhodně s ní hospodařit.


Chápou developeři důležitost veřejného prostoru kolem obytných domů?

Investoři vědí, že pokud se uživatel bude v prostředí cítit dobře, tedy bezpečně, bude se snadno orientovat a využívat veřejnou infrastrukturu, promítne se to i do návratnosti investice. Ostravské zahrady jsou krásným příkladem toho, kdy se do veřejného prostoru bude investovat. To je jedním z důvodů, proč zde chcete bydlet. Účelně vyřešený veřejný prostor, modrozelená infrastruktura, možnosti pro aktivity, příjemné prostředí, kde chcete trávit čas. V zeleni jsou ukryté relaxační a rekreační zóny – ohniště, altány, dětská hřiště, workoutové prvky pro všechny generace, běžecký okruh, pumptrack a další.


Bude ostravský relaxační vnitroblok přístupný také pro veřejnost?

Rozhodně. Nechceme z projektu udělat izolovaný ostrov ve městě. Měl by zůstat přístupný veřejnosti. Nejsme za důsledné oplocování areálu, za pomoci zeleně a zídek ale dáváme najevo, kde je hranice soukromého a veřejného prostoru. Chceme, aby byla citlivá, ale zároveň naznačovala, že je zde potřeba se chovat s respektem k prostředí.


Jak má podle vás vypadat kvalitní veřejný prostor?


Je to především místo, které je účelné, přehledné a bezpečné. Jaké podněty návštěvníkům dáte, tak se zde budou chovat. Realizovali jsme například úpravy parku, kde jsme nově vytvářeli chodníčky, lávky a mola v místech, kde nikdy dříve nebyly. Město mělo pochyby, zda je bude někdo využívat. Nejenže se začaly využívat, eliminovaly se také nežádoucí chodníčky a místa k setkávání. V našich projektech v podstatě nepoužíváme střední keřové patro, které vytváří pohledovou bariéru a člověk se zde nemusí cítit bezpečně. Maminky mají ztížený přehled o pobíhajících dětech. Pracujeme více s trvalkovými záhony a travinami a stromy s vysoko nasazenou korunou. Důležité je také dobře navržené osvětlení. Ve svém portfoliu máte také veřejné stavby a komerční nemovitosti. Na co se zaměřujete? Nejvíce u nás převažuje projektování rezidenčních nemovitostí, ať už jsou to bytové domy, rodinné vily, či rekonstrukce domů a bytů. Navrhujeme ale také například horské apartmánové domy s wellness, kavárny či restaurace, administrativní budovy, logistické či výrobní haly, ale například právě veřejné prostory s širší sociální skupinou nás také velmi baví. Je zajímavé pozorovat chování různých skupin lidí ve veřejném prostoru, sledovat trasy a činnosti a reflektovat je pak v návrhu. Navrhovali jsme nyní přístavbu školy v Pardubicích, kde jsme společný prostor rozšířili i na střechu budovy.


Zajímají vás i průmyslovém nemovitosti?


V projektech logistických nemovitostí se hodně apeluje na ekonomickou, sociální a environmentální udržitelnost, investoři mají ambice získat certifikáty udržitelnosti budov. Umísťujeme na ně hojně fotovoltaiku, řešíme nakládání s vodami, zelené fasády a také venkovní prostranství, kde je kladen důraz na bezpečnost a kvalitu prostředí. Zelené střechy a intenzivní fasády jsou však stále poměrně nákladné, takže pracujeme spíše s popínavou zelení.


Ve světě se teď nově věnuje hodně pozornosti realitním projektům pro zdravotnictví. Zaměřujete se také na tento segment?

Máme v portfoliu také medicínská centra s ordinacemi. U těchto projektů je pro nás klíčové, aby se tam návštěvník cítil dobře. Když jde k lékaři, zpravidla řeší nějaký problém. Námi zažité nemocniční prostředí je stále hodně nepřívětivé. Hodně proto pracujeme se zelení a přírodními materiály v interiérech. V čekárnách dáváme uživatelům velký prostor. Například u zubních ordinací jsme navrhovali kabinu, kde se mohou pacienti v klidu připravit, vyčistit si zuby, převléci se, obstarat děti a využít k tomu potřebné vybavení. Snažíme se o vytvoření prostředí blízké domovu, aby se zde pacient cítil pokud možno uvolněně.


Andrea Jašková

Vystudovala architekturu a urbanismus na pražském České vysokém učení technickém. V roce 2010 založila architektonické studio JA / architekti. Během téměř třinácti let existence studio realizovalo řadu projektů – od rodinných či bytových domů přes rekonstrukci historických budov, ale i zdravotnických nebo školských zařízení. V portfoliu má také administrativní budovy, kanceláře či průmyslové areály.


23 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page