REKREAČNÍ DŮM V HORÁCH
Česko
NOVOSTAVBA
Andrea Jašková
2026
Návrh rekreačního domu v chráněné horské krajině vychází z respektu k místu, okolnímu lesu a regulativům území. Jednoduchý archetyp domu se sedlovou střechou doplňuje tmavý plášť, díky kterému stavba mezi stromy přirozeně ustupuje do pozadí. Směrem do krajiny se naopak výrazně otevírá a prostřednictvím velkoformátového prosklení propojuje obytný prostor s okolím. Stejný princip pokračuje i v interiéru – minimum materiálů, otevřený prostor pod krovem a galerie vytvářejí klidné prostředí, ve kterém hlavní roli přebírá světlo, výhled a proměnlivá atmosféra lesa.
Ne každý projekt začíná hledáním originální formy. Někdy jsou jeho výchozím bodem naopak limity místa.
V případě rekreačního domu v horách bylo zásadní respektovat charakter chráněné krajiny, okolní les i regulativy území. Návrh proto nevychází z potřeby vytvořit výrazný solitér, ale z hledání architektury, která se dokáže stát přirozenou součástí svého prostředí.
Základem návrhu je archetypální hmota se sedlovou střechou a čistou geometrií. Tmavý plášť opticky potlačuje objem domu a umožňuje mu mezi kmeny stromů přirozeně splynout s okolím. Kontrast k uzavřenějším částem stavby vytvářejí velké prosklené plochy, kterými se dům otevírá směrem k lesu.
Právě vztah mezi uzavřeností a otevřeností je jedním z hlavních principů návrhu. Zvenku působí dům kompaktně a střídmě, zatímco zevnitř nabízí překvapivě vzdušný prostor s intenzivním kontaktem s okolní krajinou.
Hlavní obytný prostor využívá celou výšku sedlové střechy. Otevření až do krovu společně s vloženou galerií umožňuje pracovat s relativně kompaktním půdorysem a zároveň vytváří prostor, který působí velkoryse.
Materiálové řešení interiéru zůstává záměrně střídmé. Světlé dřevo sjednocuje podlahu, stěny i střešní roviny a podporuje klidný charakter prostoru. Do něj jsou vloženy kontrastní tmavé objemy, které integrují kuchyň, schodiště a další provozní či úložné funkce. Jednotlivé prvky tak nevystupují samostatně, ale stávají se součástí architektury domu.
Výrazným bodem obytného prostoru je zavěšený krb. Umístěný volně v prostoru přirozeně propojuje jednotlivé obytné zóny a vytváří pomyslné centrum domu.
Velkoformátové prosklení rámuje okolní les a přivádí krajinu hluboko do interiéru. Výhled zde není pouze obrazem za oknem, ale jedním ze základních prvků návrhu.
V průběhu dne se spolu se světlem mění i atmosféra interiéru; během roku se jeho součástí stávají proměny okolní vegetace. Architektura tak zůstává záměrně klidná a vytváří pozadí pro to, co se odehrává venku.
Propojení s krajinou nekončí prosklenou fasádou. Obytné funkce pokračují do krytých i otevřených venkovních prostorů – na terasu, k venkovnímu stolování nebo k ohništi. Vzniká tak několik přechodových vrstev mezi interiérem, domem a volnou krajinou.
Návrh zároveň reaguje na terén prostřednictvím opěrných stěn, které pomáhají definovat jednotlivé pobytové plochy a vytvářejí kolem domu chráněnější místa. Venkovní prostor tak není pouhým doplňkem stavby, ale plnohodnotnou součástí způsobu jejího užívání.
Výsledkem je rekreační dům založený na jednoduchém principu: zvenku ustoupit krajině, zevnitř ji pustit dovnitř.
Architektura zde nemá být hlavní dominantou. Vytváří rám pro výhled, světlo, společně strávený čas a proměnlivou atmosféru horského lesa.