SÝPKA VELKÁ POLOM
Velká Polom, Česko
REKONSTRUKCE
Andrea Jašková
2025
Renesanční sýpka ve Velké Polomi, jejíž původ sahá do 16. století, prochází proměnou v restauraci a kulturní centrum. Architektonický návrh pracuje s autentickou hmotou historické stavby a rozvíjí ji prostřednictvím současného, materiálově střídmého zásahu. Cílem je vytvořit přirozené centrum setkávání – prostor s jasnou identitou, který propojuje historii místa s aktuálními potřebami obce.
Architektonický záměr
Základním principem návrhu je zachování původní hmoty a prostorové logiky objektu. Neusilujeme o stylovou rekonstrukci ani o kontrastní gesto. Nové vrstvy vstupují do stavby s respektem, ale s jasnou současnou čitelností.
Sýpka je jednopatrový objekt na půdorysu písmene L. Její robustní obvodové zdi, hluboké okenní špalety a klenuté stropy vytvářejí silný prostorový rámec. Tento rámec není potlačen – naopak se stává hlavním tématem návrhu.
Práce s interiérem
Interiér přízemí je definován rytmem kleneb. Organické křivky stropů přecházejí do jemně strukturovaných minerálních omítek v přirozených tónech. Prostor je navržen jako otevřený, s možností variabilního uspořádání sezení. Kruhová svítidla reagují na geometrii kleneb a podtrhují horizontální vrstvu prostoru.
Materiálové řešení je záměrně redukované:
– světlé dřevěné podlahy,
– přírodní omítky,
– subtilní kovové prvky,
– měkký, tvarově střídmý mobiliář.
Historická konstrukce je vnímána jako nositel autenticity. Nové prvky jsou klidné, podřízené prostoru, nikoliv dominantní.
Podkroví jako otevřený sál
Horní podlaží je řešeno jako flexibilní multifunkční prostor. Odkrytá dřevěná konstrukce krovu se stává hlavním architektonickým motivem. Rytmus trámů vytváří jasnou lineární strukturu, která kontrastuje s organikou kleneb v přízemí.
Transparentní zábradlí a subtilní síťové výplně zachovávají vizuální kontinuitu a umožňují průhledy napříč objektem. Dlouhý společný stůl podtrhuje komunitní charakter prostoru – místo pro sdílení, setkávání a dialog.
________________________________
Exteriér a vztah k veřejnému prostoru
Objekt je osazen do nově definovaného veřejného prostranství. Před sýpkou vzniká malé náměstíčko s pobytovou dřevěnou platformou a vzrostlou zelení. Terasa přirozeně rozšiřuje interiér do exteriéru a vytváří přechod mezi budovou a parkovým prostředím.
Velkoformátové prosklení v hlavním štítu vizuálně otevírá objekt směrem do veřejného prostoru. Ve večerních hodinách se interiér stává světelným orientačním bodem obce. Transparentnost zde není efektem, ale nástrojem komunikace – budova dává najevo, že je otevřená.
Nová šindelová střecha respektuje historickou siluetu a navrací objektu výraznou, přirozenou hmotovou čistotu.
________________________________
Prostor jako nositel identity
Rekonstrukce Sýpky ve Velké Polomi není pouze stavebním zásahem. Je to redefinice role historického objektu v současné obci.
Z původně utilitární hospodářské stavby vzniká:
– restaurace s autentickou atmosférou,
– kulturní centrum,
– místo každodenního setkávání.
Architektura zde nepracuje s efektem, ale s proporcí, světlem a materiálem. Výsledkem je prostor, který působí přirozeně, stabilně a nadčasově.