
OBNOVA RENESANČNÍ SÝPKY
Velká Polom, Česko
REKONSTRUKCE
Andrea Jašková
2025
Historický objekt sýpky, jehož původ sahá do 16. století, prochází proměnou v restauraci a kulturní centrum. Návrh vychází z respektu k autentické hmotě a prostorové logice stavby a rozvíjí ji prostřednictvím současného, materiálově střídmého zásahu. Cílem je vytvořit přirozené místo setkávání – prostor s jasnou identitou, který propojuje historickou vrstvu s aktuálními potřebami.

Základním principem návrhu je zachování původní hmoty a její prostorové logiky. Nejde o stylovou rekonstrukci ani o kontrastní gesto. Nové vrstvy vstupují do objektu s respektem, ale s jasnou současnou čitelností.
Jednopatrová stavba na půdorysu písmene L je definována robustními obvodovými zdmi, hlubokými okenními špaletami a systémem kleneb. Tyto prvky nejsou potlačeny – naopak se stávají hlavním tématem návrhu.
Přízemí je formováno rytmem kleneb, které určují charakter celého prostoru. Organické křivky stropů přecházejí do jemně strukturovaných minerálních omítek v přirozených tónech. Dispozice zůstává otevřená, s možností variabilního uspořádání. Kruhová svítidla reagují na geometrii kleneb a doplňují prostor o současnou, klidnou vrstvu.
Materiálové řešení je redukované na základní prvky – světlé dřevěné podlahy, přírodní omítky, subtilní kovové detaily a tvarově střídmý mobiliář. Historická konstrukce zůstává nositelem autenticity, nové prvky ji pouze doplňují.
Horní podlaží je navrženo jako otevřený multifunkční prostor. Odkrytá dřevěná konstrukce krovu vytváří jasnou lineární strukturu, která kontrastuje s organickým charakterem přízemí.
Transparentní prvky zábradlí a síťové výplně zachovávají vizuální kontinuitu a umožňují průhledy napříč objektem. Dlouhý společný stůl definuje způsob užívání – sdílení, setkávání a variabilitu.
Objekt je zasazen do nově definovaného veřejného prostoru. Před sýpkou vzniká pobytová plocha s dřevěnou platformou a zelení, která přirozeně rozšiřuje interiér směrem ven.
Velkoformátové prosklení v hlavním štítu otevírá objekt do veřejného prostoru a ve večerních hodinách z něj vytváří světelný orientační bod. Transparentnost zde není efektem, ale nástrojem komunikace.
Nová šindelová střecha respektuje původní siluetu a navrací objektu hmotovou čistotu.
Rekonstrukce sýpky není pouze stavební úpravou, ale redefinicí role historického objektu v současném kontextu.
Z původně utilitární stavby vzniká prostor pro každodenní využití – restaurace, kulturní zázemí a místo setkávání. Architektura zde pracuje s proporcí, světlem a materiálem. Výsledkem je prostředí, které působí přirozeně, stabilně a nadčasově.














