NÁMĚSTÍ OSTRAVA PORUBA "FLORIDA"
Ostrava, Česká republika
NOVOSTAVBA
Andrea Jašková, David Kotek [Projektstudio]
2020
Revitalizace veřejného prostoru v srdci porubského bloku, známého pod přezdívkou „Florida“, je urbanisticko-architektonickým projektem, který redefinuje roli náměstí a přilehlého parku v každodenním životě obyvatel. Návrh vychází z pečlivých analýz pohybu, provozu i potřeb uživatelů a nabízí promyšlený kontrast mezi dynamickými komunikačními trasami a klidovými zónami určenými k pobytu, relaxaci a sousedskému setkávání.
Ústředním prvkem celkové kompozice je kruhová struktura pergolového typu, jejíž pochozí střecha přináší do veřejného prostoru nový rozměr – doslova i metaforicky. Vytváří přirozený přechod mezi ruchem města a intimní atmosférou parku, a zároveň slouží jako vyhlídková terasa, amfiteátr nebo zázemí pro kulturní akce. Architektonické řešení kruhu vědomě pracuje s principem rovnosti – nemá fasádu, nemá „zadní stranu“ – působí celistvě, uklidňujícím dojmem a přirozeně se stává orientačním i společenským bodem území.
Náměstí samo o sobě je navrženo jako převážně zpevněná plocha s promyšlenou kombinací povrchových úprav – od zátěžové vsakovací betonové dlažby přes žulovou kostku až po znovupoužitý historický mramor a břidlici. Trvalkové záhony a zelené ostrůvky organicky členící prostor zajišťují ekologickou udržitelnost i estetickou kvalitu. Méně frekventované trasy tvoří mlatové povrchy, které ve svém detailu přecházejí do "pokojíčků" s lavičkami, vodními prvky a mlžnými kruhy – mikroprostory navržené pro klid, kontemplaci a setkávání různých generací.
Centrální travnatá plocha s kruhovým pískovištěm a vodním labyrintem slouží jako herní krajina pro děti i místo pro dočasné akce, například umístění cirkusového stanu. Na rozhraní mezi náměstím a parkem vzniká přirozená nárazníková zóna – zastřešená terasa s dřevěnými prvky, veřejnými toaletami, bistro moduly a mobiliářem, který svou jednoduchostí a materiálovým pojetím podporuje jednotný vizuální jazyk celého návrhu.
Materiálová paleta staví na kontrastu surového a kultivovaného – antracitová ocel, modřínové dřevo bez povrchové úpravy, leštěný beton, kortenové doplňky. Jednotný barevný a konstrukční koncept v kombinaci s mobilními prvky (stánky, toalety) umožňuje vysokou variabilitu užívání, současně však zachovává estetickou i provozní integritu.
Celý prostor je navržen jako bezbariérový, s důrazem na inkluzivní využívání bez ohledu na věk či schopnosti návštěvníků. Příprava projektu reflektuje nejen architektonické, ale také sociální, ekologické a ekonomické aspekty – návrh nenavýšil objem zastavěných hmot, ale pracoval s redefinicí prostoru a jeho významu.
Z pohledu architekta je projekt příkladem současného veřejného prostoru, který nevytváří architekturu jako objekt, ale jako prostředí – měkkou infrastrukturu pro každodenní život, která podporuje komunitní interakci, odpočinek, mobilitu i kulturní život. Tato forma urbanismu není o monumentu, ale o detailu, rytmu, měřítku a schopnosti prostoru sloužit bez okázalosti – a právě v tom spočívá jeho síla.